Bylinky doma

Dalším zajímavým způsobem, jak ušetřit své drahocené penízky, je pěstování nejrůznějších rostlin, plodin a květin na zahrádce. Bylinky se dají pěstovat velmi snadno, a to většina druhů, proto není problém mít i v zimě za oknem krásně zelenou mátu, meduňku, levanduli nebo mateřídoušku. Léčivé a kořenící byliny jsou také většinou nenáročné na prostor a kvalitu půdy, postačí i jílovitá zemina a dokonce nevyžadují pravidelnou zálivku, o nějakém přihnojování ani nemluvě. Žádným problémem není pěstování v nádobách, což poskytuje výhodu při zazimování. Většinou ovšem postačí přikrýt chvojím, nebo slámou a na jaře se opět dočkáme krásně zelených výhonků. Většina zde uváděných bylinek jsou trvalky.

Použití bylinek v domácnosti

Bylinky, které si můžete vypěstovat za oknem, nebo na zahradě, najdou své uplatnění v gastronomii, estetice a architektuře zahrady, ale především pak v léčitelství a zdravé výživě. Konzumací bylinek v jakémkoliv skupenství, tedy v podobě čaje, masti, prášku, výtažku, nebo dokonce celých čerstvých rostlin, si udržíte rovnováhu vitamínů, minerálů a dalších pro tělo nezbytných látek. Proč nakupovat drahé léky, nebo přípravky z bylinek, když to zvládnete sami v domácích podmínkách..Níže je základní popis a pěstování nejznámějších bylinek vhodných pro snadné domácí pěstování. 


 

Pěstování bylinek obecně

Vyséváme kdykoliv v teplém období, nejlépe však na jaře, nebo začátkem léta, případně předpěstujeme již od března za oknem. Semínko je drobné, proto vyséváme zjemna a opatrně na připravený a lehce utlačený povrch, takzvané seťové lůžko, který po té zasypeme, velmi tenkou vrstvou přeseté zeminy(rašelina a příměsy- piliny, perlit). Poté zalijeme nejlépe mlžícím zařízením, abychom semínka nevyplavili a dáme do prostředí o teplotě 22-30 stupňů celsia a dále průběžne udržujeme vlhké, nepřeléváme. Jakmile semínka vylezou, tak malé semenáčky projednotíme a necháme více vyrůst. Až jsou vyrostlé alespoň dva pravé listy, můžeme přesazovat a vysazovat. Takto vyséváme do nádoby, v létě lze vysévat také rovnou do venkovního prostředí, jen to bude trvat trošku déle, ale zase se rostlinky nemusí přesazovat. Máta se velmi rychle rozrůstá a tvoří trsy, je třeba průběžně sklízet a stříhat, ať nám nevykvete, chceme-li kvalitní mladé listy. Zálivka je jen občasná a hnojit nemusíme v podstatě vůbec. Vždy jednou za čas tuto léčivku a koření v jednom vyplejeme, ať nesklízíme i nežádoucí plevele a ty se nám nedostanou do čaje. 

 

Sklizeň a sušení bylinek

Sklízíme již od  jarních měsíců, tedy od dubna, některé bylinky rostou rychle a také sklizeň je dosti častá, někdy i každý jeden měsíc. Můžeme použít zahradnické nůžky, nebo i kadeřnické a stříháme mladé, nevykvetlé výhonky, listy vlkádáme do krabice, nebo jiné nádoby, kde nedojde k přílišnému mechanickému poškození. Materiál k sušení přeneseme na vhodné místo, tedy pokud možno temné, suché a větrané. Ideální v domácích podmínkách je klasická půda, sípka nebo suchý sklep. Sušit se dá i ve skříni v pokoji. Jednotlivé ustřižené rostliny rozložíme například na savý papír, nebo noviny a průběžně, zpočátku alespoň každé dva dny prohazujeme a obracíme. Některé druhy se mohou i vázat do svazků, ale může dojít k plesnivění, nebo napadení škůdci. Sušíme minimálně 14 dní, ale toto je dosti individuální, dle užitých teplot. Po usušení materiál dáme do skleněných nádob s uzavíratelným víkem a uchováváme pokud možno opět v temnu a suchu, můžeme klidně i v mrazáku.

 

Máta peprná - Mentha piperita 

Máta peprná je velmi nenáročnou bylinou. Lodyha je vzpřímená až poléhavá a dorůstá délky až 50cm, listy sytě zelené, pilovitě vejčité. Květ má fialovo-bílou barvu a semínko je drobounké. Jedná se o trvalku.

Pěstování

Můžeme pěstovat za oknem v květináči, nebo vysévat rovnou ven, do volné půdy. Výsev se provádí od dubna až do srpna, v domácích podmínkách kdykoliv. Během růstu pouze plejeme a občas provedeme zálivku, postačí jednou za 14 dní, spíše z počátku růstu, později již nezaléváme vůbec.První sklizeň je asi 3 měsíce po zasetí, další již jsou mnohem častěji,  cca jednou za měsíc, máta roste dosti rychle. Potřeba slunce není tak veliká, můžeme pěstovat i ve stínu, kdy budou listy poněkud tmavší. Rovněž půda nemusí být zvláště kvalitní. Nemusíme hnojit ani přihnojovat. Sklizeň se provádí odstřiháváním ještě nevykvetlých výhonů, tedy listů i se stonky, o velikosti od 10 centimetrů. Na zahrádce sklízíme od května až do podzimních měsíců, za oknem každé 1-2 měsíce. 

Použití

  • Příchuti a koření- čaje, ochucení Mojita, ochucení a dozdobení sladkých jídel, netradiční příchuť slaných pokrmů, saláty, žvýkačky, bonbony
  • Lékařství a léčitelství- čaje, masti, výtažky, kapky, nápoje, prášky..
  1. Zlepšuje trávení
  2. Pomáhá proti křečím
  3. Uvolňuje dýchací cesty
  4. Desinfikuje ústní dutinu a celý organismus
  5. Protizánětlivé účinky
  6. Podporuje funkci vnitřních orgánů- játra, slinivka, ledviny
  7. Uvolňuje svalstvo
  8. Celkově uklidňuje nervový systém
  • Zelené hnojení a kvašené hnojivo z bylin
  • Odpuzuje některé škůdce
  • Dekorace

 

Meduňka lékařská - Melissa officinalis


 

Bylinka, která vyroste naprosto všude. Tato vytrvalá bylina pochází původem z Asie a Středomoří a dorůstá u nás výšky okolo 40- 80 cm. Kvete drobnými bílými květy od června do srpna. Listy jsou velice aromatické, řídce chlupaté, vejčitého tvaru, s vroubkovitým okrajem, a s citronovou vůní. Rostlina před květem voní po citrónu, ale po odkvětu vůni ztrácí.

Pěstování

Velmi nenáročná bylina. Snadno můžeme pěstovat doma za oknem. Vyžaduje slunné sušší stanoviště s občasným stínem, a výživnou půdu. Semínka do truhlíku vyséváme zpravidla v květnu. Klíčí pomalu. Půda musí být dostatečně vlhká a propustná, s dostatkem výživných látek. V letním období je dobré seřezávat listy, aby se podpořil růst nových mladých lístků. Pravidelným přihnojováním kompostem dosáhneme lepšího růstu. Na zimu je dobré k rostlině přihrnout více zeminy, a přikrýt ji chvojím.

Sbíráme listy nebo celou nať před květem.

Suší se rychle, v suché a vzdušné místnosti, nikoliv na slunci, bez obracení, v jedné vrstvě.

Správně usušená bylina si uchová svou barvu, citronovou vůni, kořeněnou chuť.

Použití

  • Čerstvé i sušené lístky, nať
  • Obsahuje cenné silice, tříslovin, hořčiny, flavonoidy, organické kyseliny, slizy a minerální látky
  • Proti stresu, posiluje nervovou soustavu, tlumí křeče, uvolňující a uklidňující účinky, zlepšuje kvalitu spánku, upravuje zažívání, mírní bolesti, působí příznivě na srdce
  • Zevně se používá na pohmožděniny, podlitiny, revma
  • Likér z listů
  • Nať v lidovém lékařství: sedativum a hypnotikum, protivirové účinky
  • Tinktury, extrakty, nálevy, koupele
  • Koření: do míchaných nápojů, zeleninových a ovocných salátů, bylinkových octů, omáček, polévek, na ryby
  • Karmelitské kapky

 

Bazalka - Ocimum

Bazalka je stálezelená rostlina z čeledi hluchavkovitých, dorůstá 20- 60 cm, záleží na druhu. Pěstováno je několik druhů po celém světě. Listy jsou vejčité, porostlé chloupky. Typická je aromatická vůně. Rostlina obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje, tanin a další látky. K dostání je mnoho kultivarů bazalky s různou barvou květů i listů.

Pěstování

Nenáročná rostlina, kterou můžeme pěstovat i v truhlíku za oknem, nebo v květináči doma. Potřebuje především bohatou zálivku, teplo a hodně světla. Po vyklíčení semínka přesadíme. Rostlinu je dobré pěstovat v plastových nádobách, protože potřebuje opravdu mnoho vody, a hliněné květináče mohou vodu trochu ubírat. Ať už pěstujeme doma nebo venku, musíme bazalku vždy bohatě zalévat. Jestliže chceme mít mnoho lístků, nenecháme rostlinu vykvést, ale včas provádíme zaštipování. Pokud některé z rostlin necháme vykvést, získáme z nich semínka pro další rok. Nejlepší je totiž pěstovat bazalku jako jednoletou.

Listy používáme před květem, čerstvé, nebo usušené ve stínu či sušárně.

Použití

Léčebné účinky:

  • -nálev z lístků při dýchacích problémech a při nachlazení
  • -aromatické koupele
  • -podpora zažívání, snižuje nechutenství, zlepšuje střevní problémy, zvyšuje produkci trávicích šťáv
  • -silice z listů pomáhají mírnit svědění po bodnutí hmyzem
  • -éterické oleje podporují organismus při vyčerpání, stresu a únavě
  • -působí protizánětlivě

Koření:

  • -čerstvě uříznuté lístky mají nejintenzivnější chuť
  • -sušené i čerstvé lístky se používají do salátů, omáček, polévek, nebo jako koření k masu, rybám, luštěninám.

Olej: aromaterapie, výroba kosmetiky

Silice: výroba vůní

 

Levandule - Lavandula


Příjemně aromatická léčivá bylina z čeledi hluchavkovitých, dorůstající 60- 90 cm. Typická rostlina ze Středozemí, hojně pěstovaná zejména ve francouzské Provance. Květy jsou uspořádány do dlouze stopkatých klasů, barva bývá fialová, bílá, nebo růžová. Existuje mnoho druhů i kříženců levandule.

Pěstování

Levandule vyžaduje lehký a zásaditý suchý substrát s dobrou drenáží. Pěstovat ji můžeme na zahradě, na skalce, v truhlíku nebo květináči. Jde o trvalku. Pokud ji pěstujeme v květináči, musí být dostatečně prostorný, aby se rostlina mohla rozrůstat. Umístíme ji na slunné sušší místo, zaléváme málo, až tehdy, pokud je substrát suchý. Bez drenáže a s bohatou zálivkou by rostliny mohly začít zahnívat, nebo také vymrzat. Na zimu raději přemístíme do vnitřních prostor. Pokud chceme bohaté květy, na jaře před vykvetením rostlinu pravidelně zastřiháváme. Vypěstovat si rostlinu můžeme ze semínek, nebo již zakoupit vzrostlou v květináči. Množit lze také pomocí řízků, které odebereme v dubnu či květnu.

Použití

Květy levandule obsahují silice, třísloviny a terpeny.

  • -Dekorativní rostlina, navíc provoní zahradu i byt.
  • -Koření (španělská, francouzská a italská kuchyně, součást provensálského koření)
  • -Bylinné směsi (pro zklidnění, lepší spánek, mírnění nervozity, stresu, při závratích, bolestech hlavy, mírně snižuje krevní tlak)
  • -Koupele (zklidnění, oběhové poruchy, bolesti, stres)
  • -Odpuzování šatních molů
  • -Vonné sáčky a polštářky
  • -Kosmetika (parfémy, aromatické oleje)
  • -Masážní oleje (povzbuzující účinek, při revmatismu)

 

Mateřídouška- Thymus

Vytrvalá plazivá až keříčkovitá bylina s příjemnou aromatickou a kořeněnou vůní, patřící do čeledi hluchavkovitých, úzce příbuzná tymiánu. I její použití je podobné. Kvete od května až do září. Květy mohou mít různou barvu, nejčastěji fialovou, růžovou či bílou. Vyskytuje se u nás v několika druzích. Vyskytuje se po celé Evropě, i v Asii nebo v Africe. Celá nadzemní část rostliny obsahuje aromatické silice.  Nať obsahuje silice, hořčiny, flavonoidy a třísloviny.

Pěstování

Jde o trvalku, vydrží i několik let na jednom stanovišti. Roste dobře na zahrádce, na skalce, v truhlíku za oknem, i doma v květináči. K tomu, aby dobře prospívala, potřebuje dobře propustnou, lehkou a písčitou půdu, která je mírně alkalická a vápenitá, nevadí jí výskyt kamenů. Vyhovuje jí slunné stanoviště, teplo a sucho. Místo by mělo být v závětří. Hnojení není potřeba. Ve stínu by rostla velice řídce a plazivě. Semena mateřídoušky je možno si předpěstovat, či zasadit rovnou do půdy na trvalé stanoviště. Vysévá se v březnu či dubnu. Semínka se mírně zatlačí do půdy, ve vzdálenosti řádků 40 cm od sebe. Po odkvětu je dobré ji pravidelně seřezávat, napomůže to košatění a zesílení rostlinky. Před zimou je dobré ji přikrýt chvojím.

Sklízíme průběžně, před kvetením, mladé výhonky o délce od 10cm. Můžeme sušit i ve svazcích.

Použití

  • Využití v kuchyni: příprava masa (ryby, drůbež, divočina, mleté maso), omáček, nádivek
  • Kosmetika: ošetření problematické pleti
  • Parfémy
  • Aromaterapie
  • Bylinkové pytlíčky a polštářky
  • Nálev: protizánětlivé a antiseptické účinky, pomáhá při nachlazení, kašli, trávicích obtížích, nespavosti, mírní svalové i nervové napětí
  • Koupele: při svalových bolestech, nespavosti, revmatismu, pro posílení organismu

 

Šalvěj lékařská- Salvia officinalis

Vytrvalá bylina až polokeř z čeledi hluchavkovitých. Pochází ze Středomoří. Je známa také pod lidovým názvem babské ucho. Dorůstá výšky 20- 70 cm. Listy jsou podlouhle vejčité, s jemnými vroubky. Květy jsou tvořeny dvoupyskatou korunou, většinou jsou fialové až modrofialové, někdy i růžové či bílé. Tvoří květenství. Šalvěj kvete v období od května po konec července. Obsahuje mnoho silic, třísloviny, hořčiny, saponiny, vitaminy skupiny B, aminokyseliny, hormonálně účinné látky a minerály.

Pěstování

Šalvěj potřebuje teplé a slunné stanoviště, a dobře propustnou vápenitou půdu. Stanoviště by mělo být v závětří. Zahradnické substráty a výživné půdy pro ni nejsou vhodné. Na zimu rostliny přikrýváme chvojím. Pěstuje se na zahrádkách i za oknem. Rozmnožovat lze řízky, semínky nebo dělením trsů.

Stonky dřevnatí a z nich vyráží mladé výhonky, které sklízíme před květem. Sklízení a následné sušení zde probíhá méně často, šalvěj neroste tak rychle, jako například Meduňka.

Použití

Listy usušené nebo čerstvé, kvetoucí nať.

  • Koření
  • - maso, omáčky, sýry, nádivky
  • - čerstvá i sušená, je hodně aromatická, takže v malém množství
  • Léčitelství
  • -antibakteriální, antivirové a protizánětlivé působení, pomáhá při angínách, trávicích obtížích, nočním pocení, nervových potížích, podporuje krevní oběh
  • -potlačuje záněty v ústní dutině, a proto se přidává do zubních past a ústních vod, použít se dá odvar jako kloktadlo, také se doporučuje žvýkat čerstvé listy
  • - bonbóny, žvýkačky, pastilky
  • -čajové směsi pro terapii či prevenci rakoviny
  • -pozor, v kombinaci s alkoholem, nebo ve vyšších dávkách, je toxická. Je tedy třeba dodržovat vhodné množství, a neužívat ji dlouhodobě
  • Kosmetika
  • -desinfekční a stahující účinky, pomáhá při akné, pleťové vody, přísady do koupelí
  • -odvar působí proti tvorbě lupů
  • -výroba parfémů